Na výstavě jednoho díla „opus magnum“ představujeme nově objevený obraz Františka Kavána (1866–1941), citovaný v době svého vzniku v literatuře i v pramenech. Realismus vystupňovaný v posledním roce studií do maxima začal být na přelomu let 1895 a 1896 narušován podněty dobové dekadentní literatury a debatami s představiteli Moderní revue. V únoru 1896 odešel Kaván z Akademie a uchýlil se k příteli z gymnaziálních studií abbé Hruškovi do Dobrušky. Tam našel potřebný klid i soustředění. 20. srpna 1896 se ve Vysokém Mýtě oženil. Ztepilého třicátníka, drsného horala i dumavého blouznivce pak Helena Váňová provázela až do své smrti roku 1926. Napořád zůstane zachycena na slavném plátně Odtékání, ale najdeme ji i na dalších obrazech. Připomíná ji rovněž tento mistrovský plenér z raného podzimu 1896, byť formou až trochu cimrmanovskou - jako drobnou růžovou tečku pod horizontem.