Výstava představuje dosud poněkud opomíjenou skupinu fotografií, vytvořených v Československu v průběhu padesátých a šedesátých let 20. století. Jedná se o relativně krátkou epizodu nenápadně „vloženou" mezi degradaci média v rámci socialistického realismu a naopak jeho výrazné vzepětí v šedesátých letech. Díky svému masovému rozšíření v rámci tisku a knih tehdy domácí fotografii opanovaly snímky, pro něž se později vžilo pojmenování „fotografie všedního dne" či „poezie všedního dne".

Na výstavě je zastoupeno osmnáct nejdůležitějších autorů tohoto proudu, jako byli Boris Baromykin, Miloš Budík, Bohuslav Burian, Pavel Dias, Erich Einhorn, Jan Hajn, Karel Otto Hrubý, Jiří Jeníček, Rupert Kytka, Ivo Přeček či například Marie Šechtlová, a jejich zásadní díla. Ukazuje rovněž dobové použití fotografie v periodickém tisku a v obrazových publikacích, které fotografie všedního dne výrazně proměnila, a dále představuje fenomén takzvaných mezinárodních fotografických salonů, na nichž se velká část autorů také významně uplatnila. Výstava tak nabízí jedinečný pohled do doby, která „žila všedností a žila fotografií". K výstavě vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae reprezentativní stejnojmenná publikace.