Předčasně zemřelý malíř, grafik a filmař Vít Soukup (1971 – 2007) patří mezi generační umělce přelomu tisíciletí. Byl to autor, který často pracoval s nadsázkou, a jako jeden z prvních začal do své tvorby programově implantovat retromotivy socialistické éry. Své obrazy, v nichž během doby pokročil od šťavnatého realismu k realistické abstrakci, zpracovával výhradně v obsáhlých cyklech. Jako inspirace a předloha mu většinou sloužily snímky z časopisů (Květy, Abc, Dorka), později také regionální noviny nebo komerční letáky. Jeho hlavním tvůrčím principem byl jakýsi frivolní remake, kdy do „poctivé“ olejomalby převáděl nejen přitrapněle osobité kompozice, ale zachycoval i svéráznou barevnost starých soutisků a tehdejší vizuální styl. Jeho plátna tak nezřídka získala zvláštní nostalgicko-sarkastický náboj. Tématy jeho obrazů se staly například neumělé jídelní sestavy doprovázející recepty, modelky z 60. let nebo drobné neidentifikovatelné technosoučástky. Ty mají blízko také k rozsáhlé sérii diletantských černobílých linorytů jasně odkazujících na tradici LŠU, které lze vnímat i jako lehce masochistickou výčitku dětským letům. Soukupovy filmy mají podobný náboj jako jeho obrazy. Je pro ně typická nadsázka, němé provedení s vkládanými titulky a gagy, které asociují počátky kinematografie. S rozkoší se v nich vrší klišé archetypální béčkové produkce, přestože mají zřetelný existenciální rozměr. Soukup se stal laureátem Ceny Václava Chada – hlavní ceny Zlínského salonu mladých a Ceny Jany Rybářové. Chebská výstava je Soukupovou první samostatnou posmrtnou přehlídkou. Ctí umělcův smysl pro improvizaci a nepraktičnost v běžném životě. Namátkou vybírá a představuje díla z jeho nejslavnějších sérií a všech oblastí tvorby. Kromě prací, které jsou v majetku rodiny či soukromých sběratelů a už dříve se staly klíčovými exponáty jeho výstav, se na ní objeví i zatím nikdy nevystavená privatissima.