Uvolňování poměrů a zlepšování hospodářské situace vedly v 60. letech k četným pozoruhodným architektonickým projektům také v Plzni. Nový územní plán se vrátil k poválečné velkorysosti a kromě stavby rozsáhlých obytných sídlišť předpokládal radikální přestavbu centra města, která došla zahájení. Jednalo se však nakonec jen o několik budov a zbývající střed města pokračoval v chátrání. Velkorysost sídlišť zase postupně stále více omezovala striktní prefabrikace a rovněž tam nedocházely realizace četné plánované objekty vybavenosti.  Přesto popisované období patří k nejpřínosnějším etapám v novodobých dějinách architektury Plzně.