Mezi nejmladší vrstvu umělců Ondřej Kopal tak trochu nezapadá, přesto je jedním z nejvýraznějších malířů nastupující generace. Narodil se totiž už v roce 1974, ale trvalo mu trochu déle, než se tento absolvent pražské akademie, kde navštěvoval ateliéry Jiřího Davida a Vladimíra Skrepla, prosadil na vizuální scéně. Rád totiž cestuje a postupně tak absolvoval několikaměsíční pracovní pobyty v Egyptě, Venezuele, Indii, na Novém Zélandu a v Austrálii. Ondřej je tak trochu samotář, ale dokáže své zážitky z cest i z každodenní reality transformovat v pozoruhodná malířská díla, plná gestického projevu a divoké barevnosti, stejně tak ale i konceptuálně zkázněná a pečlivě budovaná. Jeho obrazy se dají číst jako jisté deníkové záznamy z cest a z malířova přemýšlení o smyslu a místu člověka v životě a na této planetě. Jsou plná kulturních odkazů, divoké i velkoměstské vizuální zkušenosti, jsou také poučená dějinami malířství posledních dekád. V českém kontextu jsou Kopalovy obrazy jedinečné. Chebská výstava přiblíží tohoto malíře v charakteristickém průřezu děl z několika posledních let.