Miloslav Holý (1897-1974) se do dějin českého umění zapsal především jako významný protagonista sociálních tendencí po první světové válce. Později se orientoval převážně na klasické žánry, zejména krajinomalbu. V začátcích jeho výtvarné dráhy jej silně zasáhlo dílo Edvarda Muncha, které měl v roce 1921 možnost osobně spatřit během zájezdu Akademie do Berlína. Jedním z dokladů tohoto vlivu je obraz Vdova (1922), kompozičně i obsahově blízký slavnému Munchovu plátnu Smrt v pokoji nemocné (1893). Dalším munchovským prvkem je skutečnost, že k obrazu existuje jeho varianta v černobílém linorytu. Holý scénu zasadil před kostel, který je volně inspirován kostelem svatého Petra na Křivoklátě, který později zachytil i na samostatném obraze (1924). Druhá stavba, která se na obraze objevuje, drobný dům v pozadí s nezvyklou siluetou, je nejspíš zcela imaginární. V podobné pozici ho totiž najdeme i na jeho proslulém plátně Ulice v Libni s bílým koněm (1923).