Výstava představuje výběr z díla Michela Fingestena (1884-1943), malíře a grafika, rodáka z československého Slezska. Otec byl Rakušan, matka pocházela z židovské rodiny z Terstu. V 16 letech odešel studovat na akademii do Vídně, z nejasných důvodů ji však po dvou letech opustil a s nákladní lodí odejel do Ameriky. Do svých třiceti let vedl bouřlivý život světoběžníka, v roce 1913 se usadil v Berlíně a po více než dvacet let patřil mezi nejvýznamnější umělce tamní výtvarné scény. Během války se stal členem Neue Sezession, v roce 1917 přizván jako spolupracovník časopisu Marsyas, do něhož literárně přispívali např. H. von Hofmannsthal, H. Mann, H. Hesse nebo S. Zweig. Jeho hlavní doménou se stala grafika, výraznou fasetou jeho tvorby je erotická tematika, často spojená s osobitým humorem. V roce 1927 počíná spolupráce s časopisem Kunst der Zeit. Zeitschrift der Künstler-Selbsthilfe, do kterého přispěl řadou grafických portrétů, např. spisovatele Liona Feuchtwangera. V letech 1927-28 se při pobytu ve Španělsku vrátil znovu k malování a vytvořil zde řadu poetických obrazů neobvyklých barev a exotické atmosféry. Po nástupu fašismu odešel do Itálie, kde byl za války internován v koncentračním táboře. Dočkal se zde osvobození, bezprostředně po něm však umírá. Ač za svého života uznáván, po své smrti upadl v zapomnění. Jeho jméno zůstalo živé především mezi sběrateli grafiky a konkrétně exlibris, zejména v Itálii. V Německu největší kolekci jeho prací shromáždil berlínský sběratel Ernst Deeken, který ji v roce 2008 zapůjčil na doporučení antikváře a galeristy Jana Placáka pro výstavu v Židovském muzeu v Praze. Právě tuto jedinečnou sbírku se po Deekenově smrti podařilo Placákovi zakoupit a tvoří i základ této výstavy.