Kdyby byl někdo postaven před hypotetický úkol vybrat právě jeden obraz či kresbu, která by reprezentovala generaci narozenou v sedmdesátých let, nepochybně by nakonec zvolil dílo Josefa Bolfa. Intimní zde vstupuje do kolektivního a zase zpět, sdílíme společný základ a přitom jsme na to sami. Dokážeme časově určit fragmenty prostředí jeho obrazů, velmi často scenérie panelových sídlišť, atmosféru ztotožnit s konkrétním odkazem na klasickou i pokleslou kinematografii, literaturu nebo komiks. Zkrátka nic extra překvapivého, jen se od toho nedokážeme odtrhnout.

Josef Bolf (1971) vystudoval pražskou AVU, byl členem generační skupiny Bezhlavý jezdec (spolu s Jánem Mančuškou, Janem Šerých a Tomášem Vaňkem). Patří k nejoceňovanějším současným umělců. Výstavu pro GAVU koncipoval jako totální instalaci reagující na prostor galerie a integrující různá média: nástěnnou malbu, závěsný obraz, kresbu, koláž, zdrojové obrazové informace a zvuk.