V 60. letech prošla malířská tvorba Jiřího Načeradského (1939 - 2014) několika stylovými proměnami. Její vrchol představuje volný cyklus obrazů převážně z roku 1967. Z předchozího primitivismu v něm nezbylo vůbec nic a jeho hlavním principem se stala malba podle fotografií, které nacházel v novinách a časopisech. Nešlo však o nějaký mechanický fotorealismus. Obrazy maloval expresivním a suverénním malířským rukopisem, výchozí motivy dále upravoval. Někdy postavy zobrazoval v původních situacích, ovšem zcela nahé, stupňoval jejich emoce, rozostřením zdůrazňoval dynamiku pohybu a gest. Mezi náměty převažují výjevy z běžeckých atletických závodů, najdeme však zde i jednu scénu z politické sféry. Jde o obraz ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, který Načeradský ponechal „bez názvu". Přípravná kresba, která se dnes nachází ve sbírkách GAVU Cheb, byla autorem při přípravě jeho monografie zpětně nazvána Johnson podle ústřední postavy celé scény. Podnětem této malé výstavy se stala skutečnost, že vedle skici se podařilo dohledat i fotografickou předlohu. Zobrazuje událost z prezidentské kampaně Johna F. Kennedyho, která se odehrála 2. listopadu 1960 na letišti v Amarillu ve státě Texas. Výstava a doprovodná tiskovina podrobně analyzují, jakým způsobem Načeradský tehdy pracoval, co z původní předlohy potlačil a co naopak zdůraznil nebo doplnil.