Obsáhlé a různorodé dílo Jaroslava Horejce (1886-1983) se pohybuje mezi uměním užitým a volnou tvorbou. Horejc celý život hledal vlastní a zcela nezávislý výtvarný projev. Jeho dekorativismus vycházející ze secesního tvarosloví byl obecně srozumitelný a vyhledávaný. V letech 1906-1910 studoval na pražské UMPRUM a vzápětí po ukončení studia následovalo plodné období spjaté s družstvem Artěl. Artěl se zabýval navrhováním a následnou realizací uměleckořemeslných předmětů a bytové kultury. Byl založen roku 1908 po vzoru Wiener Werkstätte a usiloval o všeobecnou dostupnost kvalitních řemeslných výrobků pro širší okruh domácností. Podnětem k současné výstavě byl objev rodinné hrobky Wiesingerů ve Stříbře s drobným reliéfem Panny Marie s dítětem. Jeho první verzi Horejc vytvořil v roce 1909, kdy byl poprvé prezentován na vánočních trzích Artělu. Rozměry nevelké dílo bylo hned poté zařazeno do programu firmy na keramické zboží Rydl a Thon - Graniton ve Svijanech-Podolí, s níž Artěl spolupracoval. Nepodařilo se zjistit, v jakém počtu byl reliéf vyroben. Dosud byly známy čtyři keramické a tři sádrové varianty, které se liší v různých barevných detailech. Přinejmenším jeden je zakomponován do domácího oltáříku podle návrhu Jana Kotěry, který bude na výstavě také představen. Stříbrský reliéf však není glazovaná keramika, nýbrž že je tepaný z plechu a pokrytý barevným opakním smaltem. Jedná se tedy o první známý exemplář v kovu. K výstavě byl zpracován archivní průzkum, provedený odborníky ze SOkA Tachov, který objasnil genealogii rodiny Wiesinger. Ta ve Stříbře provozovala hotel Stadt Prag na náměstí.