Zakladatelskou postavou moderního bulharského umění je český malíř Jan Václav Mrkvička (1856–1938), který v Bulharsku používal křestní jméno Ivan. V letech 1873–1876 vystudoval pražskou akademii a poté absolvoval i pobyt na akademii mnichovské. V té době započal fenomén stěhování české inteligence do Bulharska, v jehož rámci v roce 1882 odešel i on učit kreslení na gymnázium do Plovdivu. Zde se začal věnovat žánrové malbě a tématům z bulharského venkova a folkloru. Později přešel do Sofie, kde byla v roce 1896 otevřena Státní kreslířská škola, kterou vedl až do roku 1909. V roce 1921, kdy byla přeměněna na akademii, odešel do důchodu a vrátil se zpět do vlasti. Během téměř čtyřiceti let strávených v Bulharsku přispěl svými díly k formování identity bulharského národa po konci osmanské nadvlády. Dokládá to i obraz Lazarky, jehož tématem jsou lidové zvyky na Lazarovu sobotu. Tento starý křesťanský svátek se slavil den před Květnou nedělí. Obřady obsahovaly prvky starých slovanských kultů plodnosti a blahobytu. Lazarský tanec, který je tu zobrazen, byl součástí ženských iniciačních rituálů, jež představovaly přechod dívky mezi dospělé ženy.