Dnes již neexistující Hotel Praha v Praze-Dejvicích byl jednou z nejvýraznějších staveb 70. let. O vybudování luxusního reprezentativního hotelu pro oficiální vládní a stranické návštěvy rozhodl ÚV KSČ v roce 1969. Původně mělo být jeho součástí i velké konferenční centrum, pak ale byla vybrána varianta, kdy pro tento účel souběžně vznikl samostatný Palác kultury na Pankráci. Architektonický návrh vzešel ze soutěže, v níž zvítězil tým Fakulty architektury a pozemního stavitelství (J. Sedláček, J. Paroubek, A. Navrátil, L. Todl), později doplněný dalšími specialisty. Autoři hotelu přišli s řešením, založeným na tehdy rozšířeném typu horského terasovitého hotelu. Jednotlivé etáže na esovitém půdorysu navíc kopírovaly vrstevnice svahu, a hotel tak získal zajímavé organické tvarosloví. Významu stavby odpovídal mimořádný podíl umělecké výzdoby, v níž dominovala díla českých sklářů (S. Libenský a J. Brychtová, P. Hlava, E. Rožátová, B. Hejlek a další a další). Po roce 1989 potkal hotel neblahý osud. Komunistická strana jej předala hlavnímu městu Praze, a to zase městské části Praha 6. Po neúspěšném hledání investora, který by provedl nezbytnou modernizaci, byl prodán firmě Falkon Capital, spojené s vymáháním ruského dluhu, a ta jej dále prodala jedné ze společností „nejbohatšího Čecha" Petra Kellnera. Ten přes protesty odborné veřejnosti a snahu o památkovou ochranu, kterou ministerstvo kultury odmítlo, nechal hotel v roce 2014 zbořit. Část jeho vybavení a uměleckých děl se však podařilo zachránit a spolu s dalšími dokumenty ke vzniku, historii a zániku hotelu budou prezentovány na této výstavě, doprovázené obsáhlou monografií.