Další kniha z ediční řady věnované umění ve veřejném prostoru se zabývá Františkovými Lázněmi. U příležitosti jejího vydání prezentujeme nově restaurovaný reliéf, který by zde měl být brzy znovu osazen. Jeho identifikace a zajímavý historický kontext je jedním z objevů, který kniha přináší. Po 2. světové válce a následném odsunu byly zlikvidovány hlavní připomínky německého obyvatelstva včetně pomníků. Nabízelo se však ještě jiné řešení: vyměnit pouze nápisové desky, takže de facto vznikly pomníky nové. Tento přístup byl výhodný zejména proto, že k lázním veřejná plastika vždy patřila a především lázeňská města ležící v Sudetech působila po válce dost zpustošeně. Problém si uvědomovalo i vedení nově zřízeného monopolu Čsl. státní lázně a zřídla. V roce 1950 zde iniciovalo projekt, v jehož rámci mělo dojít k osazení sochařských děl významných představitelů předválečného sochařství Jana Laudy, Bedřicha Stefana, Josefa Jiříkovského, Karla Lidického a Vincence Makovského. V několika případech šlo právě o výše popsaný postup. Z celého souboru se na místě zachoval pouze Jiříkovského pomník Boženy Němcové, vytvořený z pomníku Saské nadace. Bedřich Stefan vytvořil reliéf Tří grácií, který byl zasazen do pomníku Johanna Köppla, předsedy Okrašlovacího spolku, z roku 1890. Nový pomník byl zasvěcen památce A. A. Palliardiho (1799-1873), lékaře, podle kterého je nazván nedaleký pramen. Neznámo kdy však byl odstraněn, rozebrán a reliéf z umělého kamene se téměř rozpadl.