Alexandr Vladimír Hrska (1890–1954) se po studiu na pražské Akademii prosadil jako scénograf. V roce 1916 se oženil s Marií Machoňovou, sestrou architekta Ladislava Machoně. Při angažmá v Brně se na sklonku roku 1921 seznámil s tanečnicí Zdenkou Podhajskou (1901–1991). Vztah zralého malíře a mladičké dívky brzy přerostl ve vzájemnou vášeň. Přestože v roce 1922 Hrskova manželka vztah odhalila a malíř ho slíbil ukončit, oba milenci se ještě nějaký čas stýkali. Svědčí o tom i rozměrná malba Model v pose Venuše z roku 1924, v níž Podhajskou zachytil v parafrázi Botticelliho Zrození Venuše. Hlavním důvodem konce jejich vztahu však byla úspěšná mezinárodní kariéra Zdenky Podhajské, která ji natrvalo odvedla z Prahy. Odešla do Paříže, kde se stýkala s řadou českých umělců včetně Bohuslava Martinů, který působil jako korepetitor v její taneční škole. Seznámila se zde s futuristy a od roku 1924 tančila v pantomimách Enrica Prampoliniho, s jehož souborem Teatro della Pantomima Futurista objela řadu evropských metropolí.